Takový jsou, my
- STEFi - 2007-08-10 14:37:12
Fotografie, jaká to fotogtafie....
Brouzdajíce záplavou internetových galerií, zamýšlím se k čemu, proč a o čem je současnost fotografie. Jaký důvod měl můj vstup do tohoto kolotoče. S odstupem několika několika hodin, dnů a měsíců na jedné straně odsuzuji lacinost svých kroků a na druhé straně hodnotím přínos, který to pro mě mělo. Pozoruji skandálnost posuzování fotografie ze strany tzv. fotografické veřejnosti podle všemocné technické kvality. Oděni do vest s mnoha kapsami, obtěžkání kabelami naplněnými sklem, plastem a či kovem v honbě za fotografií. Každý z nich talent, nikdo z nich talent. Unifikované fabrikované záběry, stokrát opakované překvapení. V pondělí foto, pýcha mého alba, v neděli střízlivost a smazání.
Hledání hranice mezi fotografem-amatérem a fotografem-profesionálem je výzvou pro nejednoho z nich. Jaký je rozdíl mezi amatérem a profesionálem? Amatéra naplňuje tvorba pro zábavu. Profesionála tato tvorba živí. Rozdíl musí být, i když tomu tak mnohdy není, v kvalitě zpracování. Rozhodujícím faktorem je pak fortel. Ani slovo o uměleckém záměru! Proč v tom také hledat umění, že. Zpátky nohama na zem. Výcvak.
Fotografie, podívejme se. Zachycená skutečnost. okamžik, který existoval a dnes již není. Jsme svědky našeho života. Smazáním fotografie mažeme i kousek sebesama.
Zajímavým fenoménem je pak vlivem masového rozšíření fotoaparátů vývoj fotografie jako zástupného symbolu. Stereotypem zažité scény vnímáme jako zástupnou entitu a pomocí tohoto obrázkového jazyka spolu komunikujeme. Hledáme společně pocit "to znám" jako prostředek identifikace jedince ve společnosti, jako symbol zařazení se. S rozkvetlým vlčím mákem se z každého kouta vyrojí klasy obilí ve svůdné zelenkavé barvě doplněné o červený skvost. Tisíckrát omleté téma, přesto se s ním dokážeme identifikovat, anebo ne.