Kamenný pastýř

- STEFi - 2007-09-06 08:11:39
Krátký výlet k menhiru po trase Slaný - Zlonice - Kloubouky - Třebíz - Slaný, cca 30km....

Krátký výlet začínající v královském městě Slaný. Cíl naší cesty bude kamenný pastýř, menhir, tyčící se nad městečkem Klobouky. Výlet až na malou část vede po silničkách kroutících se obcemi tohoto kraje. Ze slaného se vymotáme pokud se budeme držet hlavní silnice do Loun. Na konci města z ní odbočuje silnička na Trpoměchy (napravo uvidíte železnici). Projedeme obcí Trpoměchy a pokračujeme dále do Královic. V této obci se můžete občerstvit v místní pěkně vypadající restauraci. Zde se také naše cesta protne s koňskou stezkou a my se kousek vydáme po její červené trase. Vyšlápneme kopec z Královic, stále po silnici a těsně před vrcholem uhneme doleva na polní cestu, která vede příkře až na vrchol kopečku. Odtud uvidíme nádherný výhled na České středohoří. Pod námi již vykukuje kostelní věž obce Dřínov.



Hned u kostela na začátku obce je malé rozcestí, červená koňská značka vede stále dolů mezi chalupami (v krajní chalupě mají holuby). Po projetí pár chalup na chvíli najedeme na asfalt a hned zas frčíme dolů polňačkou, aby nás za odměnu oblažil další kopeček. Po jeho vyšlápnutí se dostáváme na jezeďáckou cestu, vydáme se doprava a nedaleko již vidíme nádraží a za ním obec, pardon, městys, Zlonice, jejíž dominantou je barokní kostel Nebevzetí Pany Marie (1744, stavitel Kaňka). Za zmínku stojí dále také památní Antonína Dvořáka. Naše cesta se však stáčí trochu jinam, Zlonice vynecháváme a na konci jezeďácké cesty se dáváme doleva k závorám, kde míjíme několik parních lokomotiv (tuším, že zde je i železniční muzeum či expozice). Na první křižovatce se dáváme asfaltkou k obci Lisovice, dále pokračujeme stejnou cestou přes Stradonice, Páleček a Čeradice až ke Kloboukám. Klobouky nás vítají nádražím, pohled přes údolí odhaluje náš cíl cesty, kamenného pastýře.
Teď malé zastavení, navštívit tento menhir bude nejvhodnější v době, kdy není vzrostlá či už je sklizená setba okolního pole.
V Kloboukách je také restaurace a obchod, takže zde můžete dočerpat síly. Vydáváme se nahoru do stoupání k pastýři. Ze silnice vede upravená štěrková cesta přímo k menhiru. Samotný pastýř je obehnán dřevěnou ohrádkou a obložen štěrkem. Proč stále mluvím o stěrku, plůtku a né o pastýři? Je to jednoduché, tyto úpravy totálně zabily atmosféru místa, jakousi sterilitou současné doby sanitizovaly mystiku. Ať žijí vyasfaltované cestičky v lese, ať žijí štěrkové cesty uprostřed pole. Ještě nezbytnou cedulku EU a díky za ty dary.





Se smíšenými pocity se vydáváme zpět k Slanému. Od pastýře frčíme dolů do Klobouk a rovně pokračujeme dále k Třebízi. Cesta je lemována švestkami. Švestky mimo pochutiny jsou i základem, co mám komu povídat, slivovice. Že je vhodné o tom mluvit, uznáte za chvíli. Obec Třebíz je především známa jako rodiště Václava Beneše Třebízského. Malebná náves nás vrací o sto let zpět a díky její zachovalosti je zde Vlastivědné muzeum, vřele doporučuji. Mimo toho, a jsme u toho, zde je i palírna kořalek a likérů. V útulné koštovně U vodníka si za mrzský peníz může ochutnat staročeské kořalky a likéry. Namátkou budu jmenovat kmínku, lipovinku, ořechovku. Mimo to i tradiční pálenky jako slivovice, atp. Nesmím zapomenout dobrou kávu a dort. Nebýt příšerné hlavní silnice na začátku obce, je to vskutku velice pěkná obec.




Posilněni vyrážíme zpět ke Slanému, jehož střechy již vykukují za kopečkem. Vyrážíme na Kvilice, podjíždíme rychlostní komunikaci a pokračujeme přes Neprobylice, Lotuš a Byšeň ke Slanému. Poslední přiblížení (cca 500m) je po hlavní silnici, kde jde jednomu o život.