2.1 Kurz Linuxu - Priprava pred instalaci

   Příprava před instalací

   =======================



Hlavním problémem instalace Linuxu je fakt, že Linux používá vlastní 

souborový systém (EXT2FS). Je to ale současně jedna z předností,

neboť tento systém byl navržen pro používaní dlouhých jmen a disků 

větších než 1GB. (Velikost clusteru - pokud tam vůbec něco takového 

je - je 1 kB na libovolném disku.)



Takže, než začneme instalovat potřebujeme mít na disku volné místo

(doporučil bych minimálně 200 MB + 16MB na swap), na kterém nesmí být

žadný souborový systém. To nás celkem nezajímá, pokud máme nový

(neformátovaný!) disk, a chceme mít na počítači instalován pouze

Linux. Většinou ale vytváříme nějaký hybridní počítač, na kterém by

měl běžet Linux, DOS nebo W95 a případně něco dalšího. Nejčastěji

instalujeme na počítač, kde už celý disk zabírají Windows95.

Nyní jsou dvě možnosti. Buď máme program, který dovoluje měnit

velikost diskových oddílů (partition) za běhu (např. "Partition

Magic"), nebo to musíme udělat sami.

V prvním případě máme vyhráno a stačí jen uvolnit patřičné místo.

V druhém případě je to trochu těžší. Naštěstí i na tento problém

vývojaři systému Linux mysleli (konkrétně pan Arno Schaefer) a napsali

program FIPS, který umí rozdělit DOSovský oddíl na dva bez jakékoliv

újmy na datech. Program lze získat na adrese:

"www.student.informatik.th-darmstadt.de/~schaefer/fips.html". Bývá též

součástí instalačních CD některých distribucí (určitě RedHat a Debian).

Stručný návod k použití si můžete přečíst v příloze dnešní lekce.

Úplný návod v angličtině ("fips.doc") bývá přiložen na CD.



Tím jsme získali na disku volné místo pro Linux. Oddíl pro něj

nezakládejte, založí se při instalaci.



Před instalací je také dobré si rozmyslet, který systém bude startovat

automaticky. Linux má totiž tu výhodu, že má vlastní Boot Manager,

který umožňuje zavést nejen Linux, ale i jiné systémy. Poradí si

i s přepínáním aktivních oddílů (což je nutné, pokud máte na disku jak

DOS tak Windows9x). Nastavování Boot Manageru bude předmětem některé

z dalších lekcí. Předběžné nastavení se provádí v rámci instalace.



Dále je nutné sehnat pokud možno co nejpresnější specifikace všech 

součástí počítače. (Tzn. typ síťové, zvukové, SCSI a jiných karet, 

typ, chipset a velikost paměti videokarty, atd.) Takové informace

jsou nutné zvláště u "noname" karet. Pokud máte v počítači nějaké ISA

"Plug and Play" karty a chcete se vyhnout problémům, přidělte těmto

kartám pevné adresy, IRQ a DMA. Systém Linux obsahuje částečnou

podporu pro ISA PnP karty, ale nemusí vždy správně určit typ a

požadavky té které karty. Karty PCI jsou v naprosté většině detekovany

automaticky a správně.

Pokud je váš počítač připojen k síti (myšleno samozřejmě počítačové,

nikoliv napájecí) a vy máte zájem s touto sítí pracovat, budete ještě

potřebovat následující údaje:



    1, Jméno vašeho počítače (to si můžete vymyslet sami)

    2, Doménu, kam je váš počítač zapojen (třeba "cvut.cz")

    3, IP adresu vašeho počítače

    4, Masku vaší sítě (netmask)

    5, IP adresu vaší sítě

    6, Vysílací (broadcast) adresu

    7, IP adresu brány (gateway) a

    8, IP adresu DNS (Domain Name Service) serveru



Vše potřebné by měl vědět administrátor (supervisor, správce) vaší

sítě.



Tak zatím pilně schánějte, příště se pustíme do samotné instalace.