12.4 Kurz Linuxu - PLIP - Domaci paralelni minisit

    PLIP - Domácí paralelní minisíť

    ===============================



Další možností síťového propojení v Linuxu je propojení dvou počítačů

paralelním kabelem. V DOSu je tato varianta podporována například

programy "LapLink" nebo "TranXit", Linux umožňuje použít stejný kabel,

ale chová se trochu jinak. Používá speciální protokol PLIP, nad kterým

běží protokol TCP/IP. Z toho vyplývá, že i mezi takto propojenými

počítači je možné například sdílet disky (službou NFS).



Co je k tomu potřeba? Tak první věcí je kabel. Zde jsou dvě možnosti,

které závisejí na stáří vašeho paralelního rozhraní.

Pokud máte starší typ, který podporuje jen jednosměrný přenost, můžete

použít kabel používaný DOSovským programem "LapLink". Zapojení kabelu

je následující:



    STROBE output	1*

    D0->ERROR	2 - 15		15 - 2

    D1->SLCT	3 - 13		13 - 3

    D2->PAPOUT	4 - 12		12 - 4

    D3->ACK	5 - 10		10 - 5

    D4->BUSY	6 - 11		11 - 6

    D5,D6,D7 are   7*, 8*, 9*

    AUTOFD output 14*

    INIT   output 16*

    SLCTIN	17 - 17

    extra grounds are 18*,19*,20*,21*,22*,23*,24*

    GROUND	25 - 25



Piny označené hvězdičkou "*" nemají být zapojeny.

Pokud máte novější paralelní port, který zvádá obousměrný přenos,

můžete využít druhé zapojení:



    STROBE->BUSY 1 - 11

    D0->D0	2 - 2

    D1->D1	3 - 3

    D2->D2	4 - 4

    D3->D3	5 - 5

    D4->D4	6 - 6

    D5->D5	7 - 7

    D6->D6	8 - 8

    D7->D7	9 - 9

    INIT -> ACK  16 - 10

    AUTOFD->PAPOUT 14 - 12

    SLCT->SLCTIN 13 - 17

    GND->ERROR	18 - 15

    extra grounds are 19*,20*,21*,22*,23*,24*

    GROUND	25 - 25



Piny označené hvězdičkou "*" mají opět zůstat nezapojené.



Malou závadou tohoto druhu spojení může být právě použití paralelního

portu, který bývá nejčastěji používán tiskárnou. Pokud tedy chceme

využít tento způsob, budeme se muset smířit s tím, že bude možné buď

komunikovat s jiným počítačem nebo tisknout.

V některých případech bude též nutné přeložit jádro. Podpora tisku a

paralelní sítě mohou být součástí jádra. Aby nenastaly spory o port,

je nutné obě funkce přeložit jako moduly. (Než začnete s překladem,

podívejte se do adresáře "/lib/modules/verze_jádra", jestli se tam

vyskytují soubory "misc/lp.o" a "net/plip.o". To jsou totiž ony

moduly, které bychom dostali překladem.)



Když tedy máme kabel a správně přeložené jádro, můžeme se pokusit

propojit dva počítače. Mějme například počítače "jedna" a "dva"

(což ukazuje na autorovu velkou fantazii), které chceme propojit.

Nejdříve musíme oběma přidělit IP adresy, dejme tomu "200.0.0.1" pro

počítač "jedna" a "200.0.0.2" pro počítač "dva".



!POZOR! Při přidělování IP adres buďte opatrní. Jednak volte adresy

z povoleného rozsahu (jak bylo uvedeno v jedné z předchozích lekcí) a,

pokud je váš počítač připojen do nějaké sítě, požádejte administrátora

o přidělení druhé adresy. Volba adresy, kterou už někdo používá by

mohla mít překvapivé následky (například zmatení směrovacích tabulek,

takže byste pak třeba dostávali cizí poštu a postižený člověk by se

mohl divit, proč mu chodí do schránky ta vaše - to jsem samozřejmě

přeháněl, ale radši to nezkoušejte).



Když máme adresy, upravíme konfigurační soubor "/etc/hosts", aby

vypadal asi takto:



          127.0.0.1     localhost

          200.0.0.1     jedna

	  200.0.0.2     dva



Tuto úpravu provedeme na obou počítačích.

Nyní zadáme příkazy:



          ifconfig plip1 jedna pointopoint dva up

          route add dva



čímž nainicializujeme spojení. Na druhém počítači zadáme totéž, akorát

místo "jedna" píšeme "dva" a obráceně.

Nakonec můžeme ověřit jestli spojení opravdu funguje příkazem:



          ping dva



zadaným na počítači "jedna" a obráceně.

Pokud všechno prošlo správně, získali jsme téměř plnohodnotnou síť.



Podrobnější informace můžete najít v souboru "/usr/doc/HOWTO/PLIP"

(nebo někde okolo), kde je detailněji popsána instalace a řešení

problémů.