12.1 Kurz Linuxu - Protokol TCP

    Protokol TCP/IP

    ===============



Hned v úvodu této kapitoly se přiznám, že všechno to, co bude napsáno

v této a dvou následujících lekcích, jsem opsal z různých zdrojů.

Důvodem je, že nemám ani síťovou kartu ani modem, takže s těmito věcmi

nemám žádné zkušenosti. Nicméně jsem tyto lekce zařadil, neboť patří

mezi základy práce v Linuxu.



Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) je

hlavním komunikačním protokolem mezi linuxovými stanicemi. Není

samozřejmě jediným. K dispozici jsou ještě protokoly IPX pro

komunikaci s počítači, na kterých běží systém Novell, a AppleTalk pro

komunikaci v síti počítačů firmy Apple. Oba tyto protokoly se však

používají jen pro lokální sítě, zatímco TCP/IP se stal základem

internetu.



Každý počítač připojený do TCP/IP sítě musí mít svou tzv. IP adresu.

Ta se většinou udává jako čtveřice čísel oddělených tečkami (například

"128.75.15.24"). S IP adresami jsme se setkali už při instalaci, takže

to není nic nového. IP adresu si samozrejmě nemůžeme jen tak vymyslet.

Pokud je náš počítač připojen do sítě, řekne nám adresu její

administrátor. Pokud vytváříme vlastní síť, která bude oddělena od

jiných sítí (a nebude připojena k internetu), můžeme se sice IP adresu

vybrat, ale jen z určitého rozsahu. Pro tento případ je doporučeno

používat tyto adresy:



          10.0.0.0     -  10.255.255.255

          172.16.0.0   -  172.31.255.255

          192.168.0.0  -  192.168.255.255



Ono by se přece jen někdy v neurčité budoucnosti mohlo stát, že se

naše síť připojí do internetu, a mohlo by dojít k tomu, že by námi

vybranou IP adresu už někdo používal.



Samozřejmě pokud chceme pod Linuxem komunikovat pomocí protokolu

TCP/IP (nebo jiného), musíme mít jeho podporu v jádře. S tím si

většinou nemusíme lámat hlavu hned po instalaci, neboť instalační

program podporuje instalaci po síti a podpora TCP/IP tedy musí už

v jádrě být. Pokud už jsme jádro překládali a podporu pro TCP/IP

vypustili, budeme muset přeložit jádro znovu. Při nastavování

parametrů jádra pak vybereme ty části, které se vztahují k podpoře

protokolu TCP/IP. Musíme samozřejmě také označit podporu sítí.



Důležitou součástí počítače připojeného do sítě je jeho jméno (to aby

byly adresy čitelnější pro lidi). Na jméno se počítač ptá při

instalaci (ale jenom někdy) a my bychom ho chtěli změnit. Máme k tomu

jednak program "hostname" a jednak stejnojmenný soubor v adresáři

"/etc". Současné jméno si můžeme nechat vypsat příkazem:



     hostname



A jak je zřejmé, jméno změníme opravou souboru "/etc/hostname".



Tak a to je všechno. Víc už mě opravdu nenapadá.

Příště se pustíme do nastavování Ethernetového připojení.