archeolog.cz: Obří Hrad Keltské oppidum Stradonice Habrůvka, jeskyně Býčí skála pravěk datace, časová osa, pravěké dějiny
Apple iPad Smart Case šedá - Samsung Galaxy Tab 10.1 černé - Samsung Galaxy Tab 10.1 bíle - Puzdro Asus Eee Pad Versa černé - Pouzdro Apple iPad Smart Cover černé - Pouzdro POINT OF VIEW Mobii 7" černé - Pouzdro ZTE V9C-1 černé - Pouzdro Google Nexus 7 oražové - Pouzdro Google Nexus 7 šedé - Pouzdro Samsung Galaxy Note 10.1 bíle - Pouzdro Samsung Galaxy Note 10.1 černé
   Témata: Home

Výlety

Foto

Technika

Výhledy

Cestování

K zamyšlení


LINUX4ALL archiv

Na webu

Pobavení

Příroda

Report, Dokument

Sport

12.1 Kurz Linuxu - Protokol TCP

- STEFi - 2000-12-31 10:00:00
Tento serial o Linuxu byl vytvoren Milanem Cermakem v roce 2000 a s jeho svolenim zverejnen na strankach linux4all.misto.cz......


Protokol TCP/IP
===============

Hned v úvodu této kapitoly se přiznám, že všechno to, co bude napsáno
v této a dvou následujících lekcích, jsem opsal z různých zdrojů.
Důvodem je, že nemám ani síťovou kartu ani modem, takže s těmito věcmi
nemám žádné zkušenosti. Nicméně jsem tyto lekce zařadil, neboť patří
mezi základy práce v Linuxu.

Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) je
hlavním komunikačním protokolem mezi linuxovými stanicemi. Není
samozřejmě jediným. K dispozici jsou ještě protokoly IPX pro
komunikaci s počítači, na kterých běží systém Novell, a AppleTalk pro
komunikaci v síti počítačů firmy Apple. Oba tyto protokoly se však
používají jen pro lokální sítě, zatímco TCP/IP se stal základem
internetu.

Každý počítač připojený do TCP/IP sítě musí mít svou tzv. IP adresu.
Ta se většinou udává jako čtveřice čísel oddělených tečkami (například
"128.75.15.24"). S IP adresami jsme se setkali už při instalaci, takže
to není nic nového. IP adresu si samozrejmě nemůžeme jen tak vymyslet.
Pokud je náš počítač připojen do sítě, řekne nám adresu její
administrátor. Pokud vytváříme vlastní síť, která bude oddělena od
jiných sítí (a nebude připojena k internetu), můžeme se sice IP adresu
vybrat, ale jen z určitého rozsahu. Pro tento případ je doporučeno
používat tyto adresy:

10.0.0.0 - 10.255.255.255
172.16.0.0 - 172.31.255.255
192.168.0.0 - 192.168.255.255

Ono by se přece jen někdy v neurčité budoucnosti mohlo stát, že se
naše síť připojí do internetu, a mohlo by dojít k tomu, že by námi
vybranou IP adresu už někdo používal.

Samozřejmě pokud chceme pod Linuxem komunikovat pomocí protokolu
TCP/IP (nebo jiného), musíme mít jeho podporu v jádře. S tím si
většinou nemusíme lámat hlavu hned po instalaci, neboť instalační
program podporuje instalaci po síti a podpora TCP/IP tedy musí už
v jádrě být. Pokud už jsme jádro překládali a podporu pro TCP/IP
vypustili, budeme muset přeložit jádro znovu. Při nastavování
parametrů jádra pak vybereme ty části, které se vztahují k podpoře
protokolu TCP/IP. Musíme samozřejmě také označit podporu sítí.

Důležitou součástí počítače připojeného do sítě je jeho jméno (to aby
byly adresy čitelnější pro lidi). Na jméno se počítač ptá při
instalaci (ale jenom někdy) a my bychom ho chtěli změnit. Máme k tomu
jednak program "hostname" a jednak stejnojmenný soubor v adresáři
"/etc". Současné jméno si můžeme nechat vypsat příkazem:

hostname

A jak je zřejmé, jméno změníme opravou souboru "/etc/hostname".

Tak a to je všechno. Víc už mě opravdu nenapadá.
Příště se pustíme do nastavování Ethernetového připojení.
STEFi (c) 2004 - stefi [at] netdev [dot] cz
Pokud chcete zde publikované materiály použít, prosím, informujte mě. If you wish to use these published materials, please, let me know.
0.003 sec