11.1 Kurz Linuxu - Priprava prekladu jadra

    Příprava překladu jádra

    =======================



Jako první se nabízí pochopitelná otázka, proč vůbec jádro překládat?

Důvodů může být několik.



1, Staré jádro nepodporovalo některou z vašich karet, ale nové jádro

   už ano.

2, Vypuštěním nepotřebných ovladačů můžete zvýšit rychlost systému a

   zmenšit velikost jádra (a tím uvolnit část paměti).

3, Nová verze jádra je rychlejší.

4, Nové jádro je prostě nové. (Častý důvod.)



Co pro to musíme udělat? Nejprve musíme sehnat zdrojový kód jádra.

Jakožto uživatelé Linuxu a licence GPL na to máme právo. Kódy jádra

jsou samozřejmě i součástí distribuce (aspoň o RedHatu a Debianu to

vím jistě). Druhým místem je internet. Primarním serverem je

"ftp.kernel.org", zrcadlem například brněnský "ftp.fi.muni.cz", kde se

aktuální zdrojové kódy objevují s půl az denním zpožděním.



Teď by asi nebylo od věci zmínit se o číslování verzí. Jde o to, že se

souběžně vydávají jak verze 2.0.xx, tak i 2.1.xx. Rozdíl je v tom, že

liché verze jsou vývojové a sudé jsou stabilní. Vývojové verze často

obsahují podporu pro různý nestandardní hardware, ale nejsou

odzkoušené a občas se i stane, že poslední verze nejde vůbec přeložit.

Stabilní verze jsou odzkoušené a, jak už název napovídá, stabilní.

Na serveru jsou verze odděleny různých adresářích. V každém z nich je

soubor (něco jako "LATEST-IS-2.0.36"), který udává číslo poslední

verze jádra.



!POZOR! Velikosti balíků jádra je pohybují kolem 8 MB u stabilní a

10 MB u vývojové řady.



Dále budeme pro překlad potřebovat programy "gcc", "binutils",

"bin86" a "make", případně některé další (což si RedHat a Debian

pohlídají). Všechny tyto programy by měly být součástí distribuce.



Když už tedy máme jádro stažené na svém počítači, rozbalíme ho do

adresáře "/usr/src" a zkontrolujeme, jestli jsou spravně nastaveny

symbolické linky v adresáři "/usr/include". To můžeme udělat například

příkazem:



          ls -l linux asm scsi



mělo by se zobrazit toto:



          asm -> /usr/src/linux/include/asm/

	  linux -> /usr/src/linux/include/linux/

	  scsi -> /usr/src/linux/include/scsi/



Může se stát, že tyto názvy jsou jmény adresářů. Ty pro jistotu

přejmenujte (třeba na "asm.old" apod.) a založte nové linky:



          ln -s /usr/src/linux/include/asm asm

	  ln -s /usr/src/linux/include/linux linux

	  ln -s /usr/src/linux/include/scsi scsi



V adresáři "/usr/src" musí existovat link "linux", který má uvazovat

na adresář se zdrojovými kódy jádra.



Těsně před překladem bude nevhodnější staré jádro zazálohovat. Ono by

to nové třeba taky nemuselo fungovat. Tím nejmenším je asi kopie

jádra. Pokud tedy máte jádro v adresáři "/boot", zkopírujte ho

například takto:



          cp /boot/vmlinuz /boot/vmlinuz.old



Pak je ještě vhodné upravit LILO tak, aby bylo schopné zavést i staré

jádro, například volbou "old".



Poslední věcí, kterou je vhodné udělat (zvlaště pokud je nové jádro

stejné verze a bude používat moduly), je přejmenovat adresář, kde jsou

umístěny moduly současného jádra. Pokud je naše jádro verze "2.0.34",

bude to tedy adresář "/lib/modules/2.0.34", který přejmenujeme na

"/lib/modules/2.0.34.old".



Tím jsme dokončili přípravu a můžeme se pustit do konfigurace a

překladu nového jádra. Ale až příště.