8.2 Kurz Linuxu - Rizeni tiskove fronty

    Řízení tiskové fronty

    =====================



Minule jsme tiskárnu nastavovali, dneska na ní budeme posílat data.

(Otázkou ovšem stále zůstává, jestli něco poleze z tiskárny.)

Nejdříve se podíváme jaké nástroje má k dispozici uživatel "root".



Tak tím hlavním nástrojem je asi přímý přístup k tiskárně (což

neznamená, že "root" má klíče od místnosti, kde tiskárna stojí).

Velmi užitečná pro něj může být utilitka "lptest", která vysype na

standardní výstup několik desítek řádků s tisknutelnými znaky. Pokud

ji tedy budeme chtít použít pro paralelní tiskárnu zastoupenou

zařízením "/dev/lp1" (což je, jak jsme si napsali minule, LPT1), musí

administrátor napsat:



          lptest > /dev/lp1



Znak ">" je doufám známý už z DOSu a v obou systémech znamená

přesměrování standardního výstupu.

Příkaz "lptest" má dva volitelné parametry, kterými jsou délka řádku a

počet řádků v uvedeném pořadí.



Druhým užitečným programem je program "lpc", který umožňuje správu a

řízení tiskových front. Jeho první funkcí je samozřejmě výpis stavu

tiskáren a front. Máme-li v systému například tiskárny "ibis", "crow"

a "ada" a zadáme příkaz:



          lpc status



dostane se nám následujícího výpisu:



     ibis:

           queuing is enabled

	   printing is enabled

	   no entries

	   no daemon present

     crow:

           queuing is enabled

	   printing is enabled

	   1 entry in spool area

	   crow is ready and printing

     ada:

           queuing is disabled

	   printing is disabled

	   no entries

	   no daemon present



Překlad, doufám, není potřeba. Dalším parametrem můžeme určit, která

tiskárna nás zajímá.

Program "lpc" navíc poskytuje interaktivní režim a vestavěnou

nápovědu. Interaktivní mód otevřeme zadáním příkazu "lpc" bez

parametrů. Všechny příkazy, které bylo možné zadat jako parametry na

příkazové řádce, je nyní možné zadávat jako příkazy.

K nápovědě se můžeme dostat parametry (nebo příkazy - záleží na módu)

"help" nebo "?". Jako další parametr můžeme uvést příkaz, který nás

zajímá.

Mezi další funkce programu "lpc" patří například zastavení tisku (když

třeba potřebujeme vyměnit pásku) nebo také přeházení úloh čekajících

ve frontě.



Do této chvíle jsme se zabývali jen tím, co může udělat "root". Teď se

(konečně) začneme zabývat tím, co může udělat normální uživatel.

Nemůže toho, samozřejmě, udělat tolik jako "root" (jak by se vám

líbilo, kdyby vám kamarád blokoval tiskové úlohy?), ale pro tisk to

určitě postačí.



Běžný uživatel má pro manipulaci s tiskovou frontou několik prográmků.

Tím prvním a rozhodně nejpoužívanějším je příkaz "lpr", který odešle

vámi udaný soubor na předvolenou tiskárnu. Chceme-li například

vytisknout soubor "muj_dokument.text", zadáme:



          lpr muj_dokument.text



Pokud přidáme parametr "-P", můžeme si nastavit tiskárnu, kterou

chceme pro náš soubor použít. Dejme tomu tiskárnu "ada":



          lpr -Pada muj_dokument.text



Příkazem "lpq" si můžeme prohlédnout, které soubory stojí tomu našemu

v cestě. Jako parametr můžeme specifikovat jméno tiskárny, která nás

zajímá. Zadáním příkazu "lpq" se nám dostane přibližně takovéhoto

výpisu:



     ada is ready and printing

     Rank    Owner      Job       Files              Total size

     active  milan      035       (standard input)   776708 bytes

     1st     david      037       (standard input)   2297842 bytes

     2nd     pavel      040       (standard input)   10411 bytes

     

Pokud se nám stav nelíbí, můžeme svojí tiskovou úlohu zrušit příkazem

"lprm" a případně poslat na jinou tiskárnu. Jako uživatel "pavel"

zadáme:



          lprm 040



A dostane se nám této odpovědi:



          040 dequeued



POZOR! Zadáte-li příkaz "lprm" bez parametru, odstraní se ze všech

front všechny vaše tiskové úlohy.



Teď se podíváme na tisk z tochu jiného pohledu. V Linuxu (a myslím, že

v unixových systémech obecně) je standardním tiskovým formátem

PostScript. Často ale chceme pracovat s tiskárnou, která si s tímto

formátem neporadí a musíme jí trochu pomoct (jde převážně o jehličkové

tiskárny, ale i některé laserové a inkoustové to nezvládnou). K tomu

účelu slouží program GhostScript, který interpretuje příkazy

PostScriptu (protože je to ve skutečnosti jazyk pro popis stránky) a

převádí je do grafických povelů pro tu kterou tiskárnu. Poradí si se

všemi základními typy (Epson, Star, DeskJet, LaserJet) a několika

speciálními (například Epson LQ 850). Navíc umí vygenerovat výstup i

do několika grafických formátů (JPEG, PCX, BMP a TIFF).

GhostScript lze donutit i k zobrazení stránek na obrazovce, ale k tomu

existuje lepší způsob. Jmenuje se GhostView, pracuje pod X-Window

a dovoluje vcelku příjemné prohlížení PostScriptového souboru.



A to je pro dnešek všechno. Přeji vám příjemné potištění. :-)