3.2 Kurz Linuxu - Struktura adresaru

    Struktura adresářů

    ==================



Teď, když už máme k ruce Midnight Commander, můžeme se rozhlédnout po

disku. Z našeho domovského adresáře (pro superuživatele "root"), se

hravě dostaneme do kořenového adresáře. Zde je několik adresářů. Co

ale můžeme v tom kterém najít?



V adresáři "bin" jsou základní spustitelné soubory.



V adresáři "dev" jsou soubory zařízení. Jsou to soubory, které

odkazují na speciální místa v jádře a paměti, kde jsou uloženy

ovladače pro daná zařízení.

Kdybychom se podívali na přístupová práva těchto souborů, objevíme

poslední dva typy souboru (o těch jsme si psali :-) minule). Jsou to

typy "b" a "c". Je známo, že zařízení se z pohledu systému dělí na

bloková a znaková. No a to označuje typ. "b" je blokové zařízení jako

třeba disk nebo disketová mechanika a "c" je znakové zařízení

(terminál, paralelní port).



V adresáři "etc" jsou uloženy všechny konfigurační soubory. Kdykoliv

budete hledat konfigurační soubor, je velmi pravdepodobné, že bude

zde.



V adresáři "home" jsou domovské adresáře uživatelů.



V adresáři "lib" jsou uloženy knihovny. V podadresáři "modules"

můžeme najít moduly jádra. Moduly jsou časti jádra, které nejsou tak

důležité, aby byly obsaženy v jádre. Jádro si je načte, až když jsou

potřeba.



Do adresáře "mnt" se většinou připojují další mechaniky (CD-ROM,

disketová mechanika). Jak se mechaniky připojují, si povíme někdy

příště.



V adresáři "proc" můžeme najít nejrůznější informace o systému.

Všechno, co v tomto adresáři najdete, je vytvářeno dynamicky za běhu

systému.



V adresáři "root" je domovský adresář administrátora.



V adresáři "sbin" jsou uloženy další spustitelné soubory. Většinou

jde o programy pro administraci systému jako je správa kont apod.



V adresáři "tmp" jsou dočasné soubory.



V adresáři "usr" jsou uživatelské soubory a spousta dalších adresářů,

na které se podíváme později.



V adresáři "var" jsou různé soubory jako například kopie výpisu při

startu systému.



A teď tedy adresář "usr". Ten má obdobnou strukturu jako kořenový

adresář. Zajímavé jsou zde adresáře "doc", "games" a "man". Tam jsou

dokumentace jednotlivých pragramů, spustitelné soubory her a

manuálové stránky.



V kořenovém adresáři i v adresáři "usr" může být samozřejmě adresářů

víc, ale většinou nejsou významné.



Tato adresářová strukura je pro unixové systémy závazná. Dostanete-li

se někdy k počítači, na kterém poběží Linux nebo jiný unixový systém,

bude adresářová struktura vypadat, kdyz už ne stejně, tak alespoň

podobně.



Pokud jde o spustitelné programy, nemusíme je hledat, abychom je

mohli spustit. Bývá k nim nastavena cesta pomocí proměnné PATH, která

má obdobný význam jako v M$-DOSu.