Pohnutá doba předvolební

- STEFi - 2006-04-19 00:14:16
Není pochyb, že nás politici milují, nás voliče. A po prázdninách se určitě budeme míti jako v ráji....

Není tomu tak dávno, co jsem nesl hlasovací lístek do Poslanecké sněmovny k urně po tom, co jsem se svědomitě legitomoval volební komisi složené ze známých tváří z okolí. Ten ceremoniál na mě vždycky dýchne nostalgií. Není to však samotných volbách, ale v prostředí, kde se konají. Moje základní škola. Posvátná úcta, kterou chovám k této budově. Startovní čára života. O volbách tam poznávám každý centimetr a zároveň jsem překvapen, jak se to tam změnilo. Čas potkat dávno zapomenuté spolužáky, čas zastavit se a vyhrknout pár formulek mezi dveřmi o tom, kdo a jak byl úspěšný. Navíc k tomu jakoby doplňkem vhodit i ten hlasovací lístek, když už to tedy musí být.

Říkám si, zda má mizerná paměť mne opět klame. Opět sobě pokládám obligátní otázku koho? a jako pokaždé si odpovím, nevím. Nevím, ale favority přeci mám, že. Ehm, jenže kam se poděli tento rok, ouha, favorité zmizeli. Karty jsou rozdány tak, jak to vídáme v novinách. Všemocní socialisté s komunisty v zádech proti modrozobým experimentátorům. Do této vřavy vstupuje bezpohlavní zelená naděje, u které není jisté, na kterou hromádku přisype svým pět českých. A tak mezi medovým hláskem nabubřelých politiků se nebohý volič ztrácí. Navíc, chycen do přeludu blahobytu přišel o soudnost i politik a tak porodné lítá do astronomických výšek, výběrčí daní chvílemi propadají zoufalství. Voliči ochotně diskutují, politici cení zuby, vystrkují lokty.

Zas si dáme porci svého volebního guláše. Sliby vezme čas a neschopnost povládne dál světem. Znechucen uvažuji, zda-li tohle má nějaký smysl. Divadélko k zakrytí skutečnosti. Přestavká v půlce představení pro občerstvení publika. Poeticky tedy na mě zapůsobil výsledek losování čísel politických stran:

číslo 1 .... Strana zdravého rozumu